Každý den jsem měla stejný. Brzo ráno, když děti ještě spali, jsem vstala a poklidila celý byt. Měla jsem totiž dvě zaměstnání a jindy mi na úklid už prostě nezbyl čas, ani síly. Připravila jsem snídani a šla vzbudit děti. Ty jsem poté rychle odvedla do školy a školky a utíkala do práce.
Mladší dcera je velice často nemocná, a proto jsem si nikdy kvůli jejím nemocem neudržela žádnou lepší práci. Pracuji jako uklízečka u jedné agentury, kde můžu práci přijímat nebo odmítat dle mých aktuálních časových možností. Za den jsem stihla až 5 úklidů a běžela rychle domů, postarala se o děti a večer běžela ještě na brigádní úklid v místním obchodním domě.
Takto to probíhalo asi 2 roky a to vše jenom proto, že bývalý manžel přestal platit alimenty. Holky ale rostly a finanční nároky tak byly stále větší. Nechtěla jsem jim nic upírat, a tak jsem raději fungovala tímto způsobem. Přiznám se, že jsem probrečela desítky nocí, ale nedalo se nic dělat.
Jednoho dne mi kamarádka řekla o Asociaci samoživitelek, která bezplatně pomáhá matkám samoživitelkám s vymáháním výživného. Nejprve jsem tomu nevěřila, ale řekla jsem si, že je služba zdarma a že stejně nemám o co přijít. Zkusila jsem to a do dnešního dne jsem vděčná jak mojí kamarádce, která mi o tom řekla, tak Asociaci samoživitelek za to, že to dokázali.
Za pomoci advokáta jsme na bývalého manžela podali exekuci a první peníze jsem dostala už po třech měsících. Od té doby bývalý splácí pravidelně jak dluh, tak alimenty. Já opustila druhou práci a dnes se tak mohu plnohodnotně věnovat svým dcerám a přitom je neomezovat.