Můj příběh je krátký, ale o to pro mne příjemnější. Bývalý manžel se při krizi středního věku zamiloval do mladé slečny a mě opustil. Do té doby to byl ideální manžel, který nedal na mne ani své děti dopustit a vždy jsme měli vše, co jsme chtěli nebo potřebovali.

Mladistvé poblouznění ale způsobilo, že se manželovi změnily priority a ten začal veškeré své peníze utrácet za lásku mladé slečny. Snažila jsem se s ním nesčetněkrát promluvit a vždy to vypadalo, že celou situaci chápe a vše obratem napraví, ale pravděpodobně to poté řekl doma. Nová partnerka jeho názor nesdílela a rozhodla, že se dětem nic platit nebude.

Vyhledala jsem tedy pomoc Asociace samoživitelek, která za pomoci advokáta odeslala bývalému manželovi oficiální výzvu k narovnání situace a ten zřejmě pochopil, že už to není žádná sranda a že může vše skončit exekucí, a proto začal obratem platit. První peníze jsem tak obdržela už po jednom měsíci a do dnešního dne jsem nesmírně ráda, že jsem pomoc vyhledala.

Poslední troje Vánoce byly u nás doma smutnou událostí. Syn si vždy přál tolik věcí, které viděl u svých vrstevníků ve škole, ale náš rozpočet byl vzhledem k neplacení alimentů jeho otcem velice omezený.

K Vánocům tak syn dostával jenom potřebné věci a samozřejmě nějakou drobnost. Jak ale všichni víme, potřebné věci nejsou moc sympatický dárek pro dítě. Snažila jsem se mu to vysvětlit a ačkoliv se hodně snažil, smutku se neubránil. Trhalo mi to srdce. Na jeho dotazy, proč tatínek neplatí alimenty, jsem se jej vždy zastávala, protože jsem věděla, že se mu nedaří v podnikání a že by jinak peníze platil. Byl se mnou pravidelně v kontaktu, snad se nestalo, aby mi nezvedl telefon a vždy mi sliboval, že jakmile se mu zadaří vše doplatí.

Jednoho dne jsem potkala naši společnou kamarádku, se kterou jsem se už několik let neviděla a ta mi začala vyprávět o tom, jak si Tomáš postavil nový dům a má novou ženu a mně to konečně vše došlo. V podnikání se mu evidentně dařilo výborně, akorát se mu nechtělo platit na svého syna.

O možnostech exekučního vymáhání jsem už dlouho věděla, ale bývalému jsem natolik věřila, že mne ani nenapadlo přidělávat mu další problémy. Obratem jsem tak vyhledala pomoci Asociace samoživitelek, za pomoci které byl vydán exekuční příkaz a najednou, po letech, nebyl s penězi žádný problém.

Bývalý přítel naši dceru miluje. Trávil s ní čas, vyzvedával ji po škole, dalo by se říci, že je vzorný otec. Mně se ale pokud možno vyhýbal a dobře věděl proč. Na dceru neplatil a když, tak jenom částečně.

Neustále jsem se mu snažila vysvětlit, že s penězi z výživného počítám a když je nedostanu, musím seškrtávat rozpočet. Blížil se však konec školního roku a já věděla, že na rok příští bude potřeba nová aktovka a spousta školních potřeb a já na to prostě mít nebudu. Opět jsem se mu to snažila vysvětlit, ale on měl vždycky nějakou hloupou průpovídku, jako že jsem si vždycky poradila a že kdyby měl tak mi peníze dá. Nejhorší na tom všem bylo, že jsem věděla, že se mu akorát nechce pracovat, a proto peníze nemá a raději nechá mě, abych se udřela a přitom vysvětlovala dceři proč na něco nemáme peníze. Jednoho dne mi však došla trpělivost a začala jsem vyhledávat odbornou pomoc.

Narazila jsem na stránky Samoživitelky.cz, kde jsem si obratem popovídala se specialistou na vymáhání výživného a bylo mi řečeno ať v takovém případě na nic nečekám. Advokát obratem napsal bývalému příteli dopis s výzvou ke splnění svých povinností a ten padl na úrodnou půdu. Obratem se bývalý začal snažit, ať na něj exekuci nepodávám, že peníze sežene. Na rady Asociace samoživitelek jsem mu řekla, že dokud nesplatí dlužnou částku, budu na svém trvat a vše zafungovalo přesně tak, jak mi bylo řečeno.

Přítel dlužné výživné doplatil, začal platit pravidelně v plné výši a my tak měly školní potřeby vyřízené.

Můj příběh je atypický a to hlavně proto, že jsem již pár let plnoletý. Vždy jsem si ale myslel, že vymáhání výživného je pouze pro nezletilé děti. Jak mi ale v Asociaci samoživitelek vysvětlili, výživné se dá vymáhat až do 26 let v případě že studuji.

Otec na mě přestal platit, když mi bylo 16 let. Mamka o možnostech vymáhání nevěděla, a proto se ho snažila uhánět sama, což samozřejmě nevedlo k žádnému výsledku. Po otci se slehla zem a my se tak naučili žít bez jeho peněz. Potom jsem se ale dostal na vysokou školu a mamka pro mě žádné peníze navíc prostě neměla. Šel jsem tedy zkusit štěstí s tím, že si najdu brigádu a budu si veškeré náklady hradit sám. Student bohužel dnes nedostane příliš dobrou mzdu, a proto byly peníze, které jsem potřeboval na svou obživu a učebnice vykoupeny časem stráveným v práci. Tím zase trpělo mé studium. Když jsem po prvním ročníku nezvládl celkem tři předměty, bylo mi jasné, že s touto situací musím něco dělat.

Začal jsem tedy shánět informace, až jsem se dostal k Asociaci samoživitelek. Zde mi vše vysvětlili, navrhli další postup a to i přes fakt, že jsem nevěděl, kde se otec zdržuje.

Sice to trvalo trochu déle, ale exekutor jej úspěšně našel a za 5 měsíců jsem obdržel první platbu. Vše je najednou růžovější a já se dnes mohu plnohodnotně věnovat svému studiu.

Každý den jsem měla stejný. Brzo ráno, když děti ještě spali, jsem vstala a poklidila celý byt. Měla jsem totiž dvě zaměstnání a jindy mi na úklid už prostě nezbyl čas, ani síly. Připravila jsem snídani a šla vzbudit děti. Ty jsem poté rychle odvedla do školy a školky a utíkala do práce.

Mladší dcera je velice často nemocná, a proto jsem si nikdy kvůli jejím nemocem neudržela žádnou lepší práci. Pracuji jako uklízečka u jedné agentury, kde můžu práci přijímat nebo odmítat dle mých aktuálních časových možností. Za den jsem stihla až 5 úklidů a běžela rychle domů, postarala se o děti a večer běžela ještě na brigádní úklid v místním obchodním domě.

Takto to probíhalo asi 2 roky a to vše jenom proto, že bývalý manžel přestal platit alimenty. Holky ale rostly a finanční nároky tak byly stále větší. Nechtěla jsem jim nic upírat, a tak jsem raději fungovala tímto způsobem. Přiznám se, že jsem probrečela desítky nocí, ale nedalo se nic dělat.

Jednoho dne mi kamarádka řekla o Asociaci samoživitelek, která bezplatně pomáhá matkám samoživitelkám s vymáháním výživného. Nejprve jsem tomu nevěřila, ale řekla jsem si, že je služba zdarma a že stejně nemám o co přijít. Zkusila jsem to a do dnešního dne jsem vděčná jak mojí kamarádce, která mi o tom řekla, tak Asociaci samoživitelek za to, že to dokázali.

Za pomoci advokáta jsme na bývalého manžela podali exekuci a první peníze jsem dostala už po třech měsících. Od té doby bývalý splácí pravidelně jak dluh, tak alimenty. Já opustila druhou práci a dnes se tak mohu plnohodnotně věnovat svým dcerám a přitom je neomezovat.

Jsem matka samoživitelka. Mám jednoho syna a bývalý přítel, se kterým syna mám mě opustil ve chvíli, kdy se o mém těhotenství dozvěděl.

Je mi 35 let a i když bylo početí syna dílem náhody a nebylo tedy plánované, nechtěla jsem se ho vzdát, protože jsem věděla, že už bych také nikdy žádné dítě mít nemusela. Rozhodla jsem se tak, že si dítě nechám, a právě proto přítel odešel.

Dlouhé roky jsem se snažila bývalého přítele kontaktovat, aby se ke své otcovské povinnosti postavil čelem, ale bohužel jsem se nesetkala s úspěchem. Kamarádka mi řekla, ať ho nahlásím na policii, ale já mu nechtěla přidělávat problémy.

Jednoho dne jsem narazila na stránky samoživitelky.cz, kde jsem se začetla a zjistila, že vše může být velice jednoduché a jediné co potřebuji je rozsudek od soudu o stanovení výživného. Vše ostatní už zařídila Asociace samoživitelek a dokonce byli schopni vymáhat alimenty až 10 let zpětně, což pro mě bylo neskutečně velké číslo.

Nyní bývalý přítel každý měsíc pravidelně platí a naše finanční situace se tak výrazně zlepšila.